Aktuálně probíhající Ukrajinská krize a anexe Krymu Ruskou federací mě nutí se zamýšlet nad několika základními otázkami, které se zde pokusím shrnout.
http://www.studenta.cz/rusove-na-ceskych-univerzitach-vadi-vam/m
Zdrhnout, nebo ne?
Rád poslouchám Příběhy 20. století, vyprávění pamětníků (nejen) o druhé světové válce a bloumám v představách, co bych já dělal na jejich místě. Tehdy a v jejich situaci. Často si říkám „Rozpoznal bych, že se schyluje k takovýmu průseru?“ „Měl bych odvahu se sebrat a emigrovat co nejdál odsud?“ „Nemyslel bych si a nepřesvědčoval sám sebe, že to nějak dopadne?“
No přátelé – historie se opakuje. Tady a teď. Putin, stejně jako Hitler, anektuje Krym Hitlerovským „anšlus způsobem“. Stejně jako Hitler hovoří o nutnosti chránit své občany na území cizího státu. Stejně jako Hitler porušuje všechny dohody a pravidla, má silný kult osobnosti a tendenci dominovat se svým impériem.
Prozíraví a odvážní Židé „tehdy za Hitlera“ zvedli kotvy a emigrovali, dokud to šlo. Neprozíraví Židé a lidé s příliš silnými kořeny, které nedokázali vytrhnout ze země pak často projevovali ještě větší odvahu a odhodlání, stejně jako všichni, kdo jim pomáhali přežít. Přežít. Pomáhali jim v boji o holý život.
Tady zatím není žádné postupné „utahování řemenů kolem krku“, jako se to dělo vyhláškami Židovskému obyvatelstvu v letech před válkou a za války, ale také zde ještě není Ruský protektorát.
Ještě mám(e) šanci prodat majetky a zdrhnout.
Tedy ne, že bych byl Žid, ale ono za války se v Evropě nikomu nežilo dobře. A já si chci žít dobře! Chci aby se moje děti měly dobře.
Je tedy teď ten správný čas vyrvat kořeny, zpřetrhat vazby a emigrovat? A pokud ano, KAM? Bude to tam lepší?
Nebude to nakonec zbytečné?
Jsou Rusové bezpečnostní riziko?
Jednoznačně ano. Rusko se chová tak, že Rusové a rusky mluvící občané v každém suverénním státě na světě jsou bezpečnostním rizikem daného státu. Protože přestože se jim nic neděje, mohou najednou potřebovat ochranu matičky Rusi a povolat si Rusy.
A jejich neoznačenou armádu ozbrojenců.
Protože Putin si nemůže dovolit, aby za jeho názory a anexí Krymu byla Ruská armáda, to né – to by byla agrese. Když na Krym ale vtrhnou neoznačení ozbrojenci, tak je to vlastně „bratrská výpomoc“.
A zatímco všude jinde na světě jsou neoznačení ozbrojenci považování za teroristy a pokud možno stříleni nebo zatýkáni, na Krymu po nich nikdo nestřílí. Proč?
Protože všichni vědí, že:
A) To jsou Rusové a jako teroristi se jenom chovají, vypadají a komunikují... Ale jsou to RUSOVÉ!
B) V momentě, kdy by někdo hypoteticky začal střílet do těchto teroristů, by se pod bundou několika z nich mohla najednou, z čistého nebe objevit insignie Ruské armády a pak – pak by teprve vlítlo hovno do větráku!
Takže Putin se chová jako šikanátor, který vlastním tělem sráží slabšího a čeká na útok z jeho strany, aby měl omluvu pro zahájení svého útoku.
Rusko tedy šikanuje Ukrajinu, přímo učebnicově.
Evropská unie tomu s rozporuplnými pocity přihlíží, vědoma si vlastní vojenské impotence. Dokud se tohle dělo v Gruzii s její Abcházií a Jižní Osetií, tak to bylo „v pořádku“. To se totiž dalo ututlat, to se dalo vytlačit, to bylo daleko od Evropy. Dokonce ani ruiny Grozného Evropany nevyburcovaly k tomu, aby rázně řekli Rusku „Děláte si prdel?!“
Tyhle fotky nejsou z Vašeho oblíbeného sídliště. To je Čečna. Chcete aby takhle vypadaly hřiště pro děti u Vás před barákem?
A co mají z Čečenska dnešní Rusové? Hnízdo teroristů. Terorismus se totiž původně rodí jako zoufalá, poslední forma ozbrojeného odporu. Pamatujete se na Černé Vdovy? Jak zoufalý musí být národ, aby se jeho vdovy odpalovaly mezi nevinnými lidmi a zabíjely z pomsty?
VELICE zoufalý.
Čečensku nikdo k obnovení jeho nezávislosti nepomohl. Nikdo Rusy neklepl přes prsty. Čečenci to Rusům nikdy neodpustí.
Ani Ukrajinci.
A my, Češi, bychom taky neměli.
I nás si Rusové obsadili, pamatujete?
Já tedy ne. Nebyl jsem na světě. Ale viděl jsem dokumenty, slyšel jsem svědectví, téměř zažíval tu frustraci.
Narodil jsem se uprostřed Normalizace a její následky na povaze Čechů pozoruji dodnes. Zlepšuje se to, ale trvá to generace. Dodnes se Češi na ulici neusmívají. Dodnes tu vládne dost ponurá nálada a výjimky jsou jak světlušky, jsou vidět zdaleka, potěší a člověk si je pamatuje.
Když jsem se vrátil z Havaje, tak jsem si připadal jako král Miroslav, který přešel hranici.
Ale zpátky k Rusům.
Jakýkoliv ruskojazyčný národ, Rusové však především, jsou kvůli Putinově politice vážným bezpečnostním rizikem pro „hostitelský národ“. Jsou jako nádor, kvůli jehož vyříznutí nás může Rusko kdykoliv donutit podstoupit operaci, při níž (jej, jaká náhoda!) svobodný pacient zemře. Ze sálu vzejde zombie, ovládáná z Kremlu.
Smutné na tom je, že osobně znám několik Rusů. Jeden je podvraťácký hajzl, který neváhal okrádat své šéfy – tak s tím se naštěstí už nestýkám.
Pak jsou tu ale normální lidé, jako vy nebo já. Třeba Alex. Jeden z nejhodnějších lidí v mém okolí, vždycky pozitivně naladěn, umělec a laskavý milující otec. Mám ho rád, přestože ho nijak dobře neznám. Vážím si ho, pro tvrdost práce kterou dělá, pro to, že jí dělá často s úsměvem a rozdává radost. V kontrastu s ním jsou pak všechny ty anonymní „kancelářské krysy“, které vypadají denně přinasrané, přestože mají lepší peníze než on, lepší práci než on, větší jistoty než on.
A teď jako člověk – jsem schopen prohlásit i o takovéto svojí konkrétní známosti s Rusem, že je bezpečnostní riziko pro mojí zemi? Bohužel ano.
Přestanu ho proto mít rád a přestanu si ho vážit? Naštěstí ne.
Co se mi ale už teď děje, je obnovení hluboké zášti proti všem neznámým Rusům a rusky mluvícím lidem, obnovení zášti vůči všemu Ruskému a s Rusy souvisejícímu.
Putin ve mě zažehl selektivní xenofobii. Respektive Rusofobii.
Zažehl ve mě pocit zoufalství, že nevím jak Ukrajině pomoci, jak jako občan reálně zastavit Rusáka na Krymu a říct mu „Děláš si ze mě prdel?! Okamžitě začni respektovat mezinárodní právo, nebo...“
"Nebo co?" zeptá se Rus a drcne do mě tělem.
Bohužel očekávám, že evropská sankční politika bude stejně jalová, jako ta vojenská, nejlépe to asi demonstruje následující obrázek:
Jsem zvědav, nakolik stateční jsou Evropští politici.
Resumé
Putin škodí všem. Škodí obyčejným Rusům, kteří jsou vnímáni jako národ agresorů. Škodí Rusům v zahraničí, kterých se někde začínají štítit, jinde vysloveně bát.
A doufám, že škodí i Ruským ekonomickým zájmům. Protože jediná Evropská zbraň, na kterou může Rusko slyšet je ekonomika a šustění peněz. Protože řeč peněz překračuje národy a často i všechny rozdíly v názorech a náboženstvích.
A jediné, co mohu osobně jako občan udělat, je bojkotovat vše Ruské. Včetně odmítnutí spolupráce s Ruskými klienty.
