Protože se tam cítím jako vítaný host. Letos na dovolené jsem projel Německo, Rakousko a Itálii a všude se k člověku chovají mile, s úctou. I když se zastaví jenom na sklenku vody nebo Spritu, aby poseděl, osvěžil se v odpoledním vedru a pak zase „táhnul dál“.
Včera jsem byl na jednom ze svých fotovýletů po Praze – říkám si, že žiju v jednom nejkrásnějších měst na zemi a mám jedinečnou možnost často vyrážet do jeho ulic a zachycovat jeho poetiku. Včera jsem tedy vyrazil i s přítelkyní a po delším bloumání ulicemi jsme příjemně unavení zapadli do restaurace Čertovka, na levém břehu Vltavy. Znáte to, chcete si sednout, něčeho se napít, možná poslat dolů něco ostřejšího, nebo si se ženou dát vínko... Nemáte zrovna hlad, ale třeba byste si něco dali, až si odpočinete...
Takže jsme si vybrali krásnej, romantickej stoleček u zábradlí a když jsme se chtěli posadit, obsluha se nás zeptala, jestli budeme jíst, nebo jenom pít. Zcela po pravdě (a zcela naivně) jsem odpověděl, že asi jenom pít, protože jsem neviděl ještě ani menu, ani ceny, restauraci jsem neznal a tím pádem jsem nešel najisto. Obsluha nás k mému velice nemilému překvapení ale požádala, abychom si tedy sedli ke stolečkům u zdi, že „jim přijdou večeře“.
V lokále byly dva páry a trapnost situace a moje zaražení dokresloval snad jenom cvrček řezající ticho. Vzal jsem si na stojáka menu, sjel ho očima a pochopil, že za jejich ceny jim tam šaška dělat nebudu. Ano, dotkli se struny, na kterou jsem alergický – dotkli se mě, jako jejich zákazníka. Já jsem si vybral stoleček v téměř prázdné restauraci (což mimo jiné hovoří už samo za sebe, restauratéři potvrdí, že prázdnej lokál je průser a ostuda), a protože chci jenom pít, tak mi obsluha ukáže, kde má pejsánek místečko?
Tak takhle né, přátelé. S tímhle jsem se opravdu ještě nikde nesetkal. Pochopil bych, kdyby na stolečku byl lísteček s rezervací. Pochopil bych, kdyby bylo v restauraci plno. Pochopil bych asi jakékoliv objektivní důvody, proč nemohu sedět na místě, které je volné a dle mého výběru.
Co ale nepochopím je, jak je možné, že takováto restaurace ještě funguje. God damn, do I have to speak English, in order for me to get that seat and not having to buy anything to eat? Nebo mám přijít v obleku? Je mi líto, ale nebudu chodit v obleku fotit, často si lehám, nebo lezu na špinavá a hrubá místa a to bych tom obleku za chvíli vypadal jako umělec od popelnic... Zároveň si myslím, že pokud by si nás obsluha otypovala podle fototechniky, pochopila by že jsme nebyli někdo, kdo jim za dvě vody z kohoutku zasedne stůl na dvě hodiny.
Takže až se zase budu bavit s nějakým cizincem a on se mě zeptá, kam si má skočit na jídlo, nebo posezení – do Čertovky ho nepošlu. Nebudu podporovat podniky, kde cítím že nejsem vítán a kde mě zkoušejí tahat za cecíky, až mě bolí vemeno. A tak bučím jako ten kus hovězího, národe – nenech si to líbit! Ať zajdou na úbytě, podniky který nám dělají ostudu!
Pro ostatní majitele a provozní budiž tohle poučením – chápu, že si číšníky nemůžete ohlídat na sto procent a že vám směrem k hostům občas předvedou kdejakou skopičinu, ale tohle se nedělá. Host, je host, pokud si ho číšník splete s dojnou krávou, tak má jít házet vidlema.
On totiž host, kterej má u vás nechat kačku, se chce nechat hýčkat a obskakovat. Pominu, že česká obsluha má patrně čerstvej botox v obličeji a je pro ní nesmírnej problém vykouzlit byť jen minimální úsměv. Pro cizince je už i tohle velmi zarážející aspekt a přijdou si, jakože obtěžujou. Vím to, protože se s nimi bavím. A nedej Bože, aby jim někdo ukázal „místečko, Azore!“, jejich dojem z České republiky by tak byl opravdu dokonalej.
Jsem hrdej na to, že jsem Čech a že žiju zrovna tady – proto tady ostatně také jsem, že ano. Máme tu krásné město v srdci Evropy, v republice kde vládne „blbá nálada“ – a na obsluze je to bohužel vidět.
A tak byl náš včerejší krásný výlet zakončen naší dávkou blbé nálady, za kterou děkuji obsluze restaurace Čertovka, které tímto vzkazuji: Tři, čtyři stovky za pití dvou unavenejch Čechů je mírňoulince víc, než nula peněz a špatná reklama. ;) Do your math and act accordingly. :)
